Na úvodní stránku Helples fóra? Na úvodní stránku Helples fóra? www.helples.cz
 
Vítáme nového hosta Hledání | Aktivní témata | Přihlásit se

Když někdo blízký pije Možnosti
HARIS
#1 Odesláno : Monday, February 08, 2010 11:48:09 AM
Kategorie: Moderátor1
Moderátor1: Moderátor1
Skupiny: Moderátoři

Členem od: 4/24/2009
Zpráv: 112
Bydliště: Praha 8, V Mezihoří 15
Když někdo blízký pije:
Po vysazení alkoholu
Partner alkoholika si musí klást velmi závažné otázky týkající se další existence vztahu. On sám žil léta ve spoluzávislosti a teď se musí naučit najít vhodný odstup, aby v budoucnu neopakoval chování, které přispělo k udržování jeho blízkého v závislosti. Z tohoto důvodu má zásadní význam zapojit do terapie oba manžely a zároveň je podporovat, aby spolu hovořili o tom, co mělo v minulosti pozitivní a negativní vliv na nadměrné požívání alkoholu závislého partnera. Týká se to jak dohledu nad alkoholem v domácnosti, tak způsobu, jakým bylo blízké okolí informováno, že má dotyčný potíže s alkoholem.
Takto se skýtá příležitost vytvořit společně soupis situací na jedné straně nebezpečných a na druhé straně naopak takových, které by mohly mít příznivý vliv. Zapojení partnera do terapie představuje pozitivní faktor pro pacientův vývoj a zároveň pro budoucnost manželského páru.
Je možné, že prožité utrpení související s alkoholismem partnera/ partnerky poškodilo vaše city vůči němu/ní. Záleží na vás, abyste si ujasnili, jaké svému společnému příběhu chcete dát pokračování. Možná se partnera/partnerku snažíte šetřit, a tak se mu/jí neodvažujete říct, že už ho/ji nemáte rádi a jediné, co si přejete, je odejít. Zmítáte se mezi soucitem a hněvem. Trápil by vás pocit viny, kdybyste partnera/partnerku opustili, ale ještě víc byste si vyčítali, kdybyste ho/ji tím zničili. Pokud by hrozilo něco takového, neváhejte a promluvte si o tom s terapeutem. Ten vám pomůže si věc vyjasnit a poradí vám, jak vzniklý choulostivý problém s partnerem/partnerkou probrat.
Je důležité, aby si životní partner alkoholika udělal jasno ve svých citech a úmyslech. Chce odejít, nebo partnerovi důvěřuje a dá mu ještě příležitost? Má ho ještě stále rád? Je připravený ujít s ním další kus cesty? Nejhorší ze všeho je, když si pacient nevšimne, že jeho manželský partner nechce ve vztahu pokračovat – partner se tváří, že ho má rád, protože se mu tím snaží pomoci vypořádat se závislostí. Přitom si říká, že nejdřív počká, až se mu povede lépe, a teprve pak ho opustí. Ve chvíli, kdy se člověk závislý na alkoholu uzdraví, může mu perspektiva rozchodu nebo rozvodu přivodit recidivu.
Říká, že se nudí
Pocit nudy u lidí, kteří přestali pít alkohol, není žádnou vzácností. To má několik důvodů. Především zde hraje roli fakt, že spořádaný život, který v sobě nese určitý díl rutiny, se velmi odlišuje od života, v němž převažují výstřelky a extrémní jednání, a může se tak jevit jako poněkud fádní. Ovšem jakmile zmizí posedlost alkoholem, vytvoří se v mysli prostor pro jiné myšlenky a plány.
Člověk se závislostí na alkoholu se přestal zajímat o cokoli jiného a odvykl si něco plánovat. Po zahájení abstinence je tedy ještě příliš brzy a čerstvý abstinent, který neví, jak vyplnit volný čas, může inklinovat k recidivám.
Také chemické změny, k nimž došlo v mozku v důsledku abstinence, s sebou mohou přinášet pocity prázdnoty. Je třeba vědět, že u osob holdujících alkoholu se často projeví celá škála významných emočních variací od euforie po depresi a naopak.
Po náhlém přerušení pití jim proto normální emoce připadají značně banální a nezajímavé. Čím déle abstinence pokračuje, tím méně si pacienti stěžují na nudu. To znamená, že si přestaví svůj každodenní život, že v něm objevili nové výzvy a vědí, jak se těšit ze své střízlivosti. Zásadní význam má pro ně organizace a využití času, ale i to, že si dopřejí chvíli oddechu, trochu si život okoření a využijí každé příležitosti, aby se z něj mohli radovat. V tom jim mohou napomoci jejich blízcí.
Recidiva
Abstinence představuje mnohem víc než jen skoncování s pitím. Přestat pít je pouhá první fáze léčby. Následující, mnohem delší a obtížnější etapa spočívá v tom, že se s pitím nezačne znovu.
Člověk, jemuž se vrátila závislost na alkoholu, bývá často zoufalý: „Jsem vyřízený/á, léčba, kterou jsem absolvoval/a, byla na nic. Nedokázal/a jsem se řídit radami, které mi tam dali. Jsem k ničemu. Nikdy nedokážu trvale abstinovat. Už nemá cenu se o něco snažit, to budu radši dál pít!“ Protože cítí hanbu, neodvažuje se o tom zmínit lékaři ani rodině a tím riskuje, že se znovu propadne do pekelného začarovaného kruhu opíjení a přetvářky.
Ten z manželů, který zjistil, že ten druhý opět začal pít, se zmítá mezi zklamáním a hněvem: „Vždyť přece slíbil/a, že už nebude pít!“, „To je jeho/její chyba, neřídil/a se radami doktora.“ „Už mu/jí nevěřím, to je úplně beznadějné.“ „Celá slavná protialkoholní léčba byla na nic.“ „Nikdy se nezmění.“ Recidiva se rovná katastrofě, jíž se všichni obávají. Pacient, rodina i terapeuti vědí, že její riziko nikdy nelze vyloučit. Ale je to opravdu katastrofa? Ne tak docela. Recidiva totiž, i když je tvrdou zkouškou jak pro alkoholika, tak pro jeho okolí, znamená příležitost naučit se lépe rozpoznat rizikové faktory a osvojit si strategie užitečné pro budoucnost. Pohled odborníků na otázku recidivy se v průběhu posledního desetiletí značně změnil.
Abstinent, který má recidivu, není ani špatný pacient, ani příliš slabý člověk, který neodolá vábení alkoholu, jak se dlouho myslelo. Je to zkrátka někdo, kdo včas nerozpoznal varovné signály upozorňující, že se nachází v situaci, kdy by mohl selhat a znovu padnout do pasti závislosti, a kdo této situaci nedokázal čelit přiměřeným způsobem. Nepříjemnosti, k nimž běžně dochází v rodině, stres v zaměstnání, slavnostní večírek, něčí urážlivá poznámka nebo prostý pokles morálky, to jsou faktory, které mohou vyvolat emoce, které se nesnadno ovládají a mohou člověka dotlačit k tomu, aby hledal uklidnění v alkoholu.
Recidivy, jež vyvolávaly pocity hluboké skleslosti jak u osob závislých, tak u terapeutů, dnes naznačují řešení. Když totiž pacient dokáže určit příčiny svého selhání, může si s pomocí terapeutů vymyslet techniky, které mu příště, až se ocitne ve stejné situaci, zabrání podlehnout chuti se napít.
Učit pacienty, jak mají dodržovat abstinenci, vyhýbat se recidivám a reagovat v případech, kdy k nim nečekaně dojde, je hlavní osou léčebných programů. Prevence recidiv je založena na využití strategií a na modelu kognitivně-behaviorálních terapií. Pacient si tam osvojí určité vzorce chování, které může později uplatnit v rizikových situacích, a naučí se dělat všechno pro to, aby chvilkové selhání nepřerostlo v závažnou recidivu. Tyto věci si osvojuje v rámci psychoedukačních skupin, jejichž práce se abstinující alkoholik účastní pravidelně od skončení léčby. Skupina představuje pro závislé osoby prostor, v němž si mohou vyměňovat zkušenosti a účastnit se různých terapeutických postupů, aby lépe zvládaly obtíže vztahující se k abstinenci a recidivě.

Příznaky ohlašující recidivu
Recidiva bývá pravidlem a definitivní abstinence výjimkou. Proto je lepší se na to připravit. Recidiva znamená, že pacient znovu začne požívat alkohol, a toto jeho jednání provázejí způsoby chování a návyky, které z této skutečnosti vyplývají. Ty se ovšem často objeví ještě dřív, než dojde k samotnému pití. Pokud se pacient naučí rozpoznat bezprostřední hrozbu recidivy, může mu to pomoci tento proces zastavit, dokud je ještě čas.
Poplašné signály:
Závislostní chování – toto označení se užívá pro způsoby jednání a postoje, které si člověk vyvinul ve vztahu ke konzumaci alkoholu; jedná se například o lhaní, krádeže, nespolehlivost nebo o kompulzivní projevy.
Eskalace citů – city a pocity se vyhrocují a stávají se čím dál neudržitelnější. Příklady: nuda, úzkost, sexuální frustrace, popudlivost nebo deprese.
Závislostní myšlenky – slouží k ospravedlnění pití alkoholu. Příklady: „Mám za sebou těžkou práci, tak si potřebuji dát v abstinování pauzu.“ „Protože mi nevěří, že jsem s pitím přestal/a, tak s ním zase začnu.“
Pacienti jsou vybízeni k okamžitému jednání, jakmile poznají alespoň jeden z těchto signálů. Buď to oznámí na svépomocné skupině, nebo by měli zavolat svému terapeutovi. Také pomáhá, když se vrhnou na fyzicky náročnou činnost, promluví si o svém problému s některým členem rodiny nebo si naplánují určité činnosti, jimiž se zaměstnají ve volném čase, a to takovým způsobem, aby se takto odvedli od touhy napít se, která by se mohla stát obsedantní. Nejdůležitější je přerušit co nejrychleji parazitní chování a myšlenky.

Ukázky z knihy Když někdo blízký pije (Portál)
http://obchod.portal.cz/...kdyz-nekdo-blizky-pije/
Uživatelé, kteří si prohlížejí toto téma
Guest
Změnit fórum  
V tomto fóru nemůžete iniciovat nová témata.
V tomto fóru nemůžete na témata odpovídat.
V tomto fóru nemůžete své zprávy mazat.
V tomto fóru nemůžete své zprávy editovat.
V tomto fóru nemůžete iniciovat průzkumy mínění.
V tomto fóru nemůžete hlasovat v průzkumech mínění.

Helples Theme by Michal Hrstka
verze YAF 1.9.3 RC2 | YAF © 2003-2008, Yet Another Forum.NET
Tato stránka byla vytvořena v 0.060 sekundách.
 
   
Děkujeme, že jste navštivili naše stránky.